Vertikon má dva mistry republiky v boulderingu !

Kategorie A, junioři a dospělí startovali společně v pátečních kvalifikacích a v sobotu proběhlo dopoledne semifinále pro 20 postupujících a večer finále pro nejlepší šestici. Kvalifikace se lezly stylem flash, semifinále klasickým formátem OS, finále pak OS formát světového poháru. Semifinále dospělých sloužilo zároveň jako finále pro kategorie A a juniory. V neděli pak lezla mládež kategorie B kvalifikace opět na flash, následovalo finále pro 8 nejlepších klasickým formátem stylem OS. Mistrovství bylo otevřené i pro zahraniční účastníky, takže jsme ve finále viděli i zástupce slovenské špičky, a to Vandu Michálkovou (kat. A), Štefana Bednára (kat. dospělí) a Jakuba Fabrice (kat. B).

Prostředí závodu bylo skutečně velkorysé, jak po stránce prostoru, tak i zázemí a doprovodného programu. O závodní bouldry se postarali Vilda Chejn, Olin Klapal, Jenda Šolc a Denis Pail. Trend současného boulderingu se neustále posouvá, takže o skoky, náběhy a vyvažovačky nebyla nouze. Chyty byly použity od výrobců Aix, Cheeta, Flathold a Move.

V pátečních kvalifikacích nastoupili Katka Macharáčková a kluci Potůčkovi, všichni kategorie A. Čekalo je 6 boulderů. Katka s výkonem 3 topy a 6 zón postupovala do semifinále (finále kategorie A) z 9. pozice. V mužích dalo osm závodníků všech 6 topů a Šimon byl mezi nimi. Štěpa měl o jeden méně.

Sobotní semifinále už jelo na OS, 5 min na pokus, 5 minut pauza, 4 bouldery. Štěpán dal 1 top a 3 zóny, což stačilo na 3. místo v kategorii A a 16. místo v mužích. Na další 2 topy určitě měl, chybělo jen trochu štěstí a intuice pro výběr a dotažení správného řešení. No a pak to přišlo. Šimon nastoupil a vybouchal všechny 4 topy, do té chvíle jediný. Stále se ale čekalo na nejlepší závodníky startovního pole. Když ovšem ani ti nedokázali uspět na čtvrtém boulderu, stal se Šimon průběžně nejlepším závodníkem celého startovního pole! Ještě dlouho jsem nevěřícně koukal na výsledkovou listinu a nejen já. Co se stalo, Šimone? Žádám vysvětlení!!! Kdyby mi před závodem řekl, že to takhle rozbalí, asi bych se hodně usmíval… Jeho titul mistra republiky v kategorii A úplně zanikl při postupu do finále mezi šestici nejlepších v mužích, a to z prvního místa! Maladěc!

Večerní finále ve stylu světového poháru, kdy celá šestice absolvuje nejprve obhlídku boulderů a poté nastupují všichni na 1. boulder, pak 2. boulder až 4. boulder, nabídla krásné generační srovnání. Starší parta ostřílených borců jako Štefan Bednár, bratři Stráníkovi, Martin Šifra a dva mladíci Šimon a Vojta Trojan. 

První boulder po fialových měsících Flathold topoval pouze Vojta Trojan. Šimon dal 2 nadějné pokusy, které končili chytem před topem. Na druhém boulderu byla skvělým výsledkem i zóna, koordinační náskok po zelených stiscích se Šimonovi po delším pokusování nakonec podařil, ale při následném porovnávání v zóně mu ujela noha. Jediný top jsme viděli tentokrát od Štěpána Stráníka, bohužel asi o sekundu nestihl časový limit. Třetí boulder byl divácky nejatraktivnější. Nástup zády ke stěně, přetočení a lehčí skok do dvou umyvadel na odhmat. Lehce do zóny, no a teď to teprve začalo. Roztrhnout dva bočáky od sebe, najít správnou pozici pro nohy a vybrzdit krok do topu. Stále není vyhráno. Ono přidání levé ruky se ukázalo jako velmi obtížné. Ani nadvakrát se to Šimonovi nepovedlo. Viděli jsme dva topy od Martina Stráníka a Vojty Trojana, Martinova pravá ruka umí stisknout a Vojtova kozí noha pěkně zapáčila. Na B4 čekal závodníky dynamický vzpor přes pravou ruku na krabici, levou umyvadlo, pravou nižší struktura a přískok druhou rukou. Napíše se to celkem snadno, ale spojit to do jedné funkční sekvence bylo pro Šimona hodně náročné. Ovšem povedlo se, i když až na 12. pokus. V podobě Martina Stráníka to vypadalo úplně snadno, ale Martin je Martin. Topovali pouze bratři Stráníci a Vojta Trojan.

Šíma byl po finále spokojen, vždyť už samotný postup do finálové šestky byl pro něj skvělý výkon a celkově 4. místo bylo jeho největším dosavadním úspěchem. No a ten pocit po semifinále?!

V celkovém hodnocení za rok 2018 zvítězil v kategorii A Šimon, druhý Štěpán (oba bodově shodný výsledek 76b., MČR je však hodnoceno výš) třetí Albert Musil z Písku (64 b.).

Neděle byla vyhrazena pro kategorii B, první byly na řadě dívky, po nich chlapci. Mezi třinácti dívkami byla i naše Niki Králíková. Z šesti kvalifikačních boulderů se podařilo v časovém limitu vylézt 4 topy a 5 zón, což stačilo na postup z 6. místa. Celkem 4 závodnice dokázaly vylézt všech 6 boulderů.

Ve finále si Niki pohoršila na celkové 8. místo. Náběhy a skoky zatím nepatří mezi naše silné zbraně, ale určitě na tom zapracujeme.

Mezi čtrnácti kluky jsme měli dva zkušené borce Martina Mikulce a Ondru Slezáka a dva nováčky, kteří přijeli sbírat zkušenosti, Vojtu Borýska a Jáchyma Lysáka. Všichni mi udělali velkou radost, jak umístěním, tak nasazením. Ondra prošel kvalifikací s 6 topy a velkou časovou rezervou. Pomohl tak svými radami i ostatním klukům, což ocenil zejména Vojta s Jáchymem na B5 po žlutých krabicích od Aixu. Vojta jej nakonec topnul a Jáchymovi chybělo jen velmi málo. Do finále tak postoupili všichni naši kluci kromě Jáchyma, který s jedním topem a třemi zónami obsadil 12. místo. Do závodu dal ale vše, kromě palců měl všechny ostatní prsty prolezené do krve. Vojta postupoval z posledního 9. místa (mezi 8 českých závodníků postoupil i Slovák Jakub Fabric, a to hned ze 2. místa), Martin ze 6. místa, Ondra z 1. místa. Ani jeden z kluků si ve finále nepohoršil. Ondrovi se finále nerozběhlo úplně nejlépe, první náběh chvíli trval, nervozita narůstala s každým dalším neúspěšným pokusem. Naštěstí se povedlo. Druhý boulder padl hned, ve třetím pouze zóna (top nedal nikdo). O Ondrově vítězství se rozhodlo, až když dal jako jediný zónu na čtvrtém boulderu. Velká gratulace! Skvělé výkony předváděl i zbytek finalistů. Martin se dvěma topy a dvěma zónami dosáhl na 4. místo, Vojta se díky topu na prvním boulderu dostal na 8. místo před Jakuba Fabrice, kterému finále vůbec nevyšlo. Byl jsem velmi rád, že se Vojta s Jáchymem zúčastnili a věřím, že to pro ně bude skvělá motivace do další sezóny. V celkovém hodnocení za rok 2018 zvítězil Lukáš Doleček z Lanškrouna (71 b.), 2. místo získal Martin Mikulec (57 b.) a 3. místo Jan Vopat (55 b.).

Na závěr je třeba pochválit skvělou organizaci závodu, dodržení časového harmonogramu i atraktivní bouldery. Záznam semifinále i finále mužů a žen je na YouTube, výsledky na stránkách horosvazu v sekci soutěžního lezení. 

Všem závodníkům velký dík, že vydrželi dlouhou závodní sezónu a přidali ještě takhle parádní zakončení. Nyní nás čeká odpočinek a za 2 týdny opět do tance!

Tom Sycha